Izrael udržuje vojenskou nadvládu

Hrozba Iráku, Sýrie, Íránu a již tři roky trvající povstání a teror Palestinců. To jsou hlavní východiska obranného plánování izraelských ozbrojených sil. Prioritu v modernizaci má letectvo, na druhém místě jsou pozemní síly.

Vzdušné síly
Izraelské letectvo (IAF – Israeli Air Force) je základem izraelské obranné doktríny. Tomu odpovídá i skutečnost, že v následující dekádě by mělo dostat celou polovinu všech výdajů na obranu. Letectvo má prioritu nejen s ohledem na zkušenosti minulých válek, ale i kvůli jeho uplatnění během boje se současným palestinským povstáním. Jsou to právě izraelské letouny, které podnikají útoky na cíle na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Páteř izraelského letectva tvoří různé modifikace amerického letounu F-16. Stávající počet zhruba 250 kusů by se měl rozšířit o dalších 102 F-16I (jde vlastně o nejmodernější verze F-16C/D Block 50). Ty hodlá Izrael zakoupit za 4,5 miliardy USD. Dodávka prvních padesáti kusů strojů by se měla uskutečnit již v tomto roce, druhá mezi léty 2006 až 2009. Izrael se pak stane druhým státem po USA s druhou největší flotilou F-16. Souběžně s nákupem chce Izrael modernizovat stávající F-16 A/B. Ministerstvo obrany již spustilo program ACE (Avionics Capabilities Enhancement). Pro tento účel bylo zřízeno konsorcium firem, které vede společnost IAI (Israel Aircraft Industries).

Trvalá hrozba Íránu a Iráku vede Izraelce k tomu, že chtějí právě z F-16I, ale také F-15I udělat svou zbraň dlouhého dosahu. Neustálé zlepšování těchto strojů by z nich mělo učinit zbraně schopné útočit na vojenské cíle hluboko v nepřátelském zázemí. Schopnost úderu proti pozemním cílům se za posledních deset let velmi zvýšila – a to zavedením bitevních vrtulníků AH-64A Apache. Ty jsou schopny poskytovat podporu útočícím jednotkám i v místech, kde dosud nebyla zničena protiletadlová obrana. Tuto výhodu se IAF rozhodla ještě posílit, když si v roce 2001 v USA objednala devět vrtulníků AH-64D Apache Longbow. Nemalé prostředky Izrael investuje i do zbraní pro vzdušné souboje. V květnu 2001 byla po několika letech dohadů představena střela vzduch-vzduch středního dosahu Derby, která svými parametry výrazně převyšuje v současnosti používanou střelu krátkého dosahu Python 4. Izraelské letectvo rovněž odpovídá za protiraketový systém Arrow. Ten byl podle oficiálních prohlášení zaveden do operačního nasazení v říjnu 2000. V srpnu 2001 pak byl proveden jeho úspěšný test. Systém zaměřil a zneškodnil střelu, která byla vypálena ve vysoké výšce z letounu F-15 a simulovala dráhu letícího Scudu. Izrael by chtěl mít celkem tři baterie systému Arrow. Měl by chránit vzdušný prostor právě před Scudy a íránskými střelami středního dosahu Shahab-3. Izrael se rovněž ve velké míře věnuje vývoji bezpilotních prostředků. O nich se lze dočíst na jiném místě tohoto čísla.

Pozemní síly
Jádrem pozemních sil izraelské armády jsou obrněné a mechanizované síly. V jejich výzbroji je na 3800 tanků (z toho asi 1280 strojů Merkava), 5000 obrněných transportérů a zhruba tisícovka samohybných děl. Experti soudí, že převaha pozemních sil na bojišti pramení nejen z vyspělých technologií, ale také ze schopnosti vytvářet flexibilní jednotky, jejichž složení a výzbroj odpovídá konkrétní misi. Posílení této flexibility bylo cílem nedávné reformy. V rámci ní totiž operační odpovědnost přešla z centrální úrovně na regionální velitelství. Armáda při své reformě čerpá i ze svých bohatých zkušeností z protipovstaleckých operací. Právě díky tomu se pozemní síly začínají do značné míry zaměřovat na operace v obydlených oblastech. (MOUT – military operations in urban terrain.) Dokonce pro tento účel zřídila i speciální jednotky. Pro výcvik vedení MOUT bylo na severu Negerské pouště zřízeno i speciální výcvikové středisko Tzeelim. Hlavním akvizičním projektem je v současné době nákup tanků Merkava Mk4. Izraelská armáda v roce 2002 počítala s tím, že v období příštích čtyř let nakoupí 70 až 100 těchto strojů ročně. Starší typy Merkav jsou mezitím modernizovány. Postupně se posiluje pancéřování, zvyšuje se i palebná síla. Do budoucna se počítá s tím, že by tyto tanky měly do výzbroje dostat řízené projektily – například střelu Lahat (firma IAI) nebo Excalibur (firma IMI). Po boku tanku Merkava stojí dobře pancéřovaný těžký obrněný transportér OT Achzarit, jehož základem je přestavěný podvozek tanků T-54/T-55. Profil tanku Merkava najdete dále v čísle. Vzhledem k tomu, že pozemní síly nemají zdaleka tolik prostředků na modernizaci jako letectvo, snaží se spíše investovat do dlouhodobých projektů, které mohou napomoci zvýšení bojeschopnosti ve všech typech konfliktů. Příkladem je zdokonalování komunikace na taktické úrovni. Jejím cílem je přesná analýza situace na bojišti, která má umožnit co možná nejefektivnější rozhodování. Velké investice jsou rovněž vynakládány do rychlých počítačových sítí, které umožňují sdílení velkého množství dat, včetně obrázků a videosekvencí. Zlepšit komunikaci má i zavádění zabezpečené sítě mobilních telefonů. Ta dostala název „Mountain rose“ – Horská růže.

Námořnictvo
Na ponorkách tř. Dolphin vyrobených v Německu má být údajně umístěno až pět střel SubHarpoon s jadernou hlavicí. Kvůli výdajům na letectvo a nákladnosti současných pozemních operací zůstává izraelské námořnictvo jen chudým příbuzným. Přesto v této oblasti probíhá neustálá modernizace. Námořnictvo totiž usiluje o získání schopnosti zasazovat údery hluboko v týlu nepřítele, a to prostřednictvím raket odpalovaných z ponorek a perspektivně i z hladinových plavidel. V devadesátých letech Izraelci nakoupili od společnosti Nothrop Grumman Litton Ship System tři raketové korvety třídy Eilat (typ Saar 5). Se stejným výrobcem nyní tamní ministerstvo obrany jedná o nákupu až pěti korvet typu Saar 5+. Ty by měly být podle připravovaného projektu vyzbrojeny speciálně k tomu účelu vyvinutými střelami Gabriel V a NGDM (zkratka pro Next-generation defence missile, tj. obranná střela příští generace). Každá z korvet by měla mít na palubě 16 střel obou typů. Základem pro NGDM se s největší pravděpodobností stane střela Barak-2, kterou nyní námořnictvo zavádí do výzbroje. Barak-2 je společným projektem firem IAI, Elta a Raphael. Ve druhé polovině tohoto roku by námořnictvo rovněž mělo získat šest nových hlídkových člunů Super Dvora Mk II a dvě lodě Shaldag Mk II. Námořnictvo chce navíc získat dalších pět člunů Super Dvora Mk II a dvě další lodě Shaldag Mk II. Nová plavidla budou schopna operovat i na otevřeném moři až do vzdálenosti 700 námořních mil. V prosinci 2000 námořnictvo rovněž obdrželo třetí a poslední dieselelektrickou ponorku třídy Dolphin postavenou v Německu. Některé zdroje uvádějí, že právě tyto ponorky mají být vybaveny až pěti střelami SubHarpoon s jadernou hlavicí. Střely mají dolet 130 kilometrů.


Izraelská armáda
(hebrejsky Zahal, anglicky IDF – Israeli Defence Forces)

Početní stav: 178 000
(z toho 135 000 vojáků základní služby) Vojenský rozpočet: 41,7 miliardy šekelů (v přepočtu 10 mld. USD). Rozpočet zahrnuje i americkou pomoc. Ta má v roce 2008 oproti současným 2,06 miliardy vystoupat až na 2,4 mld. USD.

Strategické síly
Izraelská vláda vlastnictví jaderných zbraní oficiálně nepřiznala ani nepopřela. Všeobecně se však předpokládá, že Izrael vlastní kolem 200 jaderných hlavic. Ty může umístit na balistické rakety středního dosahu Jericho I a II. Ve vývoji je nyní raketa Jericho III s ještě větším dosahem.

Vzdušné síly:
Početní stav: 27 000 (včetně 18 000 vojáků základní služby), při mobilizaci se počet rozšíří až na 40 000. Struktura: 2 stíhací perutě k vybojování a udržení vzdušné nadvlády, 12 perutí víceúčelových bojových letounů, 3 perutě stíhacích bombardérů, 3 úderné perutě a 1 průzkumná, dvě perutě elektronického boje, 5 perutí transportních a tankovacích letounů, 5 cvičných perutí, 5 perutí bitevních vrtulníků, 4 perutě transportních vrtulníků, 4 perutě spojovacích letounů, 1 námořní hlídková peruť.
Výzbroj:
Celkem 630 strojů v aktivní službě + 110 letounů KFIR, 40 F-4E a 27 strojů SHYHAWK ve skladech. V aktivní službě je například F-15 (25 F-15I, 46 F-15A/B, 25 F-15C/D), F-16 (108 F-16A/B, 122 F-16C/D), 40 C-7/TC-7, 55 F-4E Phantom 2000, 19 C-130E/H, 5 KC-130H, 3 KC-707, 2 Boeing 707 PHALCON AEW, 10 ARAVA, 10 Do-28, 39 AH-64, 40 CH-53 A/D STALLION, 38 Bell 206, 25 Bell 212, 34 UH-60A BLACKHAWK, 15 S-70A-50 PEACE HAWK.

Pozemní síly:
Početní stav: 133 000 (včetně 113 000 vojáků základní služby). V době mobilizace se početní stav zvýší až na 590 000. Struktura: 3 obrněné divize, 1 aeromobilní/mechanizovaná divize, 1 výsadková brigáda, 1 prapor speciálních operací.
Výzbroj:
Tanky: asi 1280 strojů Merkava Mk1/Mk2/Mk3, 1400 M60 Magach-7, 600 M48, více než 50 T-62, až 200 T-55. Obrněná vozidla: asi 400 (RBY, BRDM-1/-2, M-2/-3) Obrněné transportéry: asi 5000 (M113, OT-62, BTR-40/-50P/-60P/152, WALID, PUMA, ACHZARIT)

Námořnictvo
Početní stav: 8000 mužů (z toho tři tisíce vojáků základní služby), 4000 rezervistů Hlavní základny: Ashdod, Eilat, Haifa Struktura: Flotila raketových člunů, jednotka námořních úderných sil, skupina ponorek
Výzbroj:
Raketové čluny: 3 raketové korvety tř. EILAT, 2 raketové čluny tř. ALIYAH, 8 raketových člunů tř. HETZ/RESHEF. Hlídkové čluny: 12 hlídkových člunů tř. SUPER DVORA. Výsadkové lodě: 3 výsadkové lodě tř. ASHDOD (americký typ LSM-1), 1 výsadkový člun LCM. Ponorky: 3 ponorky tř. Dolphin, 3 ponorky tř. Gal (již mimo službu, momentálně jsou nabízeny k odprodeji)

David Šebek  

___________Hl.Stránka_________print________  CO TY NA TO?   vyjádřete se v sekci FORUM ! _____