Jak cestovat do Izraele

Kromě biblických památek a připomínek působení Ježíše Krista tu najdete pestrou a dynamickou společnost židovských přesídlenců ze všech koutů světa a mezi cestovateli módní práci v kibucech.

Základní údaje , Víza , Ceny , Práce , Doprava , Bezpečnost , Jak tam? , Tipy

    Biblické Davidovo království, známé také jako "Svatá" či "Zaslíbená země", je od svého novodobého znovuzrození v květnu 1948 moderním a prudce se rozvíjejícím židovským státem. Odbojná menšina palestinských Arabů (žijících především na Palestinském autonomním území v pásmu Gazy) a spory s okolními arabskými zeměmi dělají z Izraele jedno z největších ohnisek politického napětí na Blízkém východě.

ZÁKLADNÍ INFORMACE
    Izraelský stát (Medinat Jisrael) je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Hlavním městem je Jeruzalém. Na ploše 21 000 km2 (většinou nehostinná poušť) žije v Izraeli 5,6 milionu obyvatel, z nichž zhruba 90 % tvoří Židé a 8 % Arabové. Hrubý roční domácí produkt je udáván ve výši 11 350 USD na hlavu a Izrael tak patří mezi dvacet nejrozvinutějších zemí světa (25 % domácího produktu jde ale na armádu). Nejrozšířenějším náboženstvím je judaismus (83 %), následuje islám (14 %). V Izraeli se mluví novohebrejsky (jazyk ivrit) a arabsky, použitelná je angličtina a evropské jazyky všech židovských přistěhovalců. V poslední době se zde proto silně rozšířila ruština, občas narazíte i na znalost češtiny a slovenštiny (jeden z izraelských kibuců se dokonce jmenuje Kfar Masaryk).

VÍZA, FORMALITY
    Češi i Slováci mají s Izraelem bezvízový styk s tím, že v zemi smíte zůstat až tři měsíce. Prodloužení pobytu až na půl roku je za poplatek zhruba 25 USD možné na úřadovnách ministerstva vnitra (Ministry of interior), které jsou ve všech větších městech. Adresy nejdůležitějších z těchto úřadoven jsou: Shalom Tower, Allenby Str., tel. 03/65 19 41 (Tel Aviv), 1 Shlomzion Str., New City, tel. 02/622 82 11 (Jeruzalém), Municipality Bldg., Ha Temarim Blvd., tel. 07/37 63 32 (Eilat).
    Při vstupu do Izraele se připravte na důkladnou celní a bezpečnostní prohlídku a přísný pohovor s příslušníkem státní policie Šin-Bet. Budete také muset prokázat, že máte na každý den pobytu alespoň 50 - 80 USD. Lze samozřejmě tvrdit, že do Izralele jedete jen na pár dní, a v zemi pak zůstat déle. Pokud přitom ale budete vypadat podezřele, mohou celníci požadovat i předložení zpáteční letenky či jízdenky, nebo potvrzení o zajištění ubytování. Staly se i případy, kdy byl cizincům povolen jen měsíční pobyt. Celníci mají právo vstup do země komukoli odepřít a stejně jako všude jinde v Asii nemají rádi otrhané chudě vypadající "hipíky". Tvrdí se o nich, že jsou paranoiky z povolání a že jejich otázky při příjezdu i při odjezdu ze země leckdy hraničí s tvrdým výslechem až šikanováním. Při odjezdu z Izraele budete muset zaplatit výstupní taxu, která na většině přechodů tvoří cca 16 USD, na přechodu v Allenby je ale dvojnásobná.
    Izraelské území odděluje od palestinských autonomních arabských oblastí střežená "horká" hranice, k jejímuž překročení ale jako cizinci nepotřebujete žádná víza ani další formality - bude vám stačit mít sebou jen cestovní pas, který se ale většinou nekontroluje. Adresa izraelské ambasády v České republice je Badeniho 2, Praha 7, tel. 02/32 24 81, 32 24 87, 32 24 53, fax 37 27 32, úřední hodiny po-pá 9.00 až 12.00. Na místním konzulárním oddělení lze získat řadu kulturních a cestovních informací a tipů. Českou ambasádu najdete v Izraeli na adrese 23 Zaitlin Str., 61 664 Tel Aviv, tel. 009723/691 82 82-5, fax 691 82 86. Honorární konzulát ČR v Haifě má adresu 18 Eder Str., 34 752 Haifa, tel. 009724/25 31 37, fax 33 89 03 (jiné zdroje zde udávají adresu Jair Katz 12, Haifa, tel. 04/852 31 37). Honorární konzulát ČR v Jeruzalémě má adresu 26 Rachel Imenu, 93 228 Jerusalem, tel. 009722/63 43 90, fax 63 78 30 (jiné zdroje zde udávají tel. 02/563 43 90).

ČAS
    Izrael je o jednu hodinu před standardním středoevropským časem.

PENÍZE, CENY
    Měnou je izraelský šekel (1 USD = 3,25 NIS), který platí i na palestinských územích. Často lze platit i přímo americkými dolary. Ve srovnání s jinými asijskými zeměmi je v Izraeli poměrně draho, dokonce dráž, než v některých západoevropských zemích. Nejlevnější bydlení v mládežnických hostelech a laciných hotelích lze pořídit zhruba od 6 USD výše, základní denní jídlo stojí asi 5 USD (orientační ceny základních potravin v šekelech: bochník chleba 2 NIS, litr mléka 3,3 NIS, litr coly 4 NIS, kilo brambor 4 NIS). Doprava vychází nejlevněji státními autobusy a autostopem. Měsíční pobyt v Izraeli pravděpodobně nepořídíte pod 400 - 500 USD.

PRÁCE - MOŽNOSTI
    Pro svou relativně vysokou ekonomickou úroveň je Izrael jednou z mála asijských zemí, kde si můžete na cestě přivydělat. Obecně lze říct, že najít v Izraeli těžkou, ale dobře placenou práci není žádný problém. O něco obtížnější je to snad jen přes zimu. Kromě práce na černo v hotýlcích, na stavbách, při stěhování a mytí nádobí atd. (kde se mzda pohybuje kolem 15 NIS za hodinu) existují dvě typicky izraelské možnosti práce: kibuc a mošav.
    Kibucy jsou jakési dobrovolné venkovské pracovní komuny se společným majetkem a demokratickým systémem rozhodování, kterých jsou dnes v Izraeli zhruba tři stovky. V kibucech můžete najít klasickou práci v zemědělství, ale třeba i v malých továrničkách, nebo v kuchyni a na dalších místech při zajišťování chodu celé komunity. Práce cizinců v kibucech s cílem poznat místní život má v Izraeli dlouhou tradici a zejména v době sklizně zde proto potkáte "volunteery" (dobrovolníky) z celého světa. Pracuje se většinou v dvouměsíčních turnusech jen za jídlo, bydlení a minimální kapesné - zapomeňte, že byste prací v kibucu mohli zbohatnout.
    Druhou možností je práce v mošavech, což jsou rodinné vesnické farmy, tvořící většinu izraelské zemědělské produkce. Pokud zde seženete práci, připravte se na vražedné pracovní tempo minimálně dvanáct hodin denně (řada českých cestovatelů proto mluví o "otročině"). Práce v mošavu ale většinou zase bývá placena mnohem lépe než v kibucu. Někteří cestovatelé udávají výdělek ve výši 7 NIS za hodinu, podle jiných si lze za dva měsíce práce v mošavu vydělat zhruba 2800 NIS (cca 860 USD). Jednomu z českých cestovatelů stačily čtyři dny práce v mošavu k tomu, aby vydělal peníze na zpáteční lodní lístek z Izraele do Řecka. Peníze (splatné obvykle v šecích) si nechte vyplácet vždy po několika dnech, abyste se na konci delšího pobytu nedočkali nemilého překvapení v podobě tahanice o mzdu.
    Oficiálně je podmínkou jakékoli práce v Izraeli pracovní povolení (volunteer work, lze získat až po příjezdu na izraelském ministerstvu vnitra), zdravotní pojištění a registrační poplatek v celkové výši zhruba 300 NIS. Pracovat lze ale samozřejmě i na černo.
    Kontakt na agentury, zabývající se zprostředkováním práce v kibucech, získáte buď přes konzulární odbor izraelské ambasády v Praze, nebo v Informačním centru mládeže, Senovážné nám. 24, Praha 1, tel. 02/24 21 59 81. V Izraeli jich funguje spousta, zkuste třeba Kibbutz volunteer centre, 124 Ha Yarkon Str., tel. 03/522 13 25, Tel Aviv (práce v kibucech) nebo Moshav centre, 19 Leonardo da Vinci Str., tel. 03/25 84 73 (práce v mošavech). Zprostředkováním práce v Izraeli včetně dopravy, pojištění atd. se zabývá i česká cestovní kancelář Apollo Tour (Solniční 6, Brno, tel. 05/42 21 83 89, fax 42 21 83 90). Další možností je poptat se přímo v izraelských cestovatelských hotýlcích (zprostředkováváním práce jsou známé třeba hotely Momos, Sea Side, Dizengof a Gordon v Tel Avivu, v Jeruzalémě prý naopak práci seženete těžko), nebo si prostě nechat poradit od ostatních cestovatelů. V některých hotýlcích to prý funguje tak, že se ráno napíšete na seznam a pak jen spolu s ostatními čekáte, kdy zavolá někdo, kdo má o vaši pracovní sílu zájem. Jinde práci dostane ten, kdo prostě jako první zvedne zvonící telefon - v hotelové recepci pak prý všichni číhají u telefonu a o práci dokonce někdy vznikne rvačka.

MÍSTNÍ DOPRAVA
    Vnitrostátní letecká doprava je v Izraeli velmi drahá. Železniční spojení existuje pouze mezi Haifou, Tel Avivem a Jeruzalémem. Vlaky jsou pomalé, držitelé studentské průkazky ISIC zde ale mají nárok na 50 % slevu. Nejlevnějším a nejrychlejším způsobem dopravy po Izraeli je hromadné servisní taxi (šerut) a autobus. Autobusová síť je zde poměrně hustá a spolehlivá, studenti s průkazem ISIC mají nárok na 10 % slevu, nezbytností je rezervace místa předem. Speciální autobusové jízdenky dopravní společnosti Egged vás opravňují k neomezenému cestování po celé zemi (sedm dní 60 USD, čtrnáct dní 100 USD, jednadvacet dní 120 USD, měsíc 130 USD). Od pátku odpoledne do soboty večer (tj. o šabatu) hromadná doprava z náboženských důvodů nefunguje a jedinou možností přepravy jsou v tuto dobu šeruty a taxíky. V Izraeli se velmi dobře cestuje autostopem (pozor, používejte jej pouze v případě, že je politická situace v zemi stabilní). Větší skupině cestovatelů se může vyplatit pronájem auta.

BEZPEČNOSTNÍ SITUACE
    Momentální politickou situaci v době vaší návštěvy nelze předem odhadnout. Do nebezpečných oblastí, kde občas probíhají nepokoje a potyčky mezi izraelskými vojáky a Palestinci, vás ale armáda nepustí. Na západním břehu Jordánu (tedy například při pouti na místa spojená s působením Ježíše Krista) je dobré vypadat co nejvíce evropsky a "turisticky" a co nejméně připomínat Izraelce. Konzulární odbor MZV ČR nedoporučuje navštěvovat nejsevernější oblasti Izraele (zhruba od Naharíje), pásmo Gazy a okolí měst Hebronu a Qirjat Arba. Nebezpečí, hrozící cestovatelům a turistům, je ale velmi malé - jde o vnitřní konflikt Izraelců a Arabů, v němž k žádným útokům na cizince nedochází.

RŮZNÉ
    Hodit se může adresa Vládního informačního úřadu pro turistiku (GTIO, 24 King George Str., Jeruzalém, tel. 02/675 48 63). Na telefonním čísle 089/46 76 34 se lze doptat na průvodce cestovní kanceláře RTaT, který mluví česky.

JAK DO/Z IZRAELE
    Po zemi z Turecka, lodí z Řecka. Pokud se chcete lodí do Řecka vracet, zabukujte si lodní lístky s dostatečným předstihem, protože v sezóně bývají místa často vyprodána.
Letecky - V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Tel-Avivu za tyto ceny: Nemo-Selecta 9273 Kč, Atlantis Air Service 11 000 Kč (tříměsíční) či 20 500 Kč (šestiměsíční), Global Express 8976 Kč (jednoměsíční) a GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 9880 Kč. Let z Prahy do Izraele trvá zhruba čtyři hodiny. Zajímavou možností, která vám na zpáteční cestě ušetří patálie na syrských hranicích, je koupit si před pozemní cestou do Izraele předem v Praze jednosměrnou letenku z Tel Avivu do Čech. Ceny této letenky v lednu 1999: Nemo-Selecta 6388 Kč, Atlantis Air Service 14 900 Kč, Global Express 14 946 Kč. Ceny letenek se mění v závislosti na sezóně. Mezinárodní letiště Ben Gurion leží nedaleko Tel Avivu. Do centra města se odtud dostanete každou hodinu zhruba za 15 NIS autobusem č. 222 nebo 475, jejichž zastávka je přímo před letištní halou (uvnitř haly je turistická informační kancelář, kde dostanete nejrůznější rady). Autobus č. 111. jezdí za cca 20 NIS z letiště do Jeruzaléma. Před zpátečním odletem se doporučuje přijet na letiště s dostatečným časovým předstihem, protože bezpečnostní kontroly před odbavením jsou zdlouhavé a velmi přísné.

TIPY - KAM V IZRAELI
Zřejmě nejzajímavějším místem v Izraeli je biblické "Svaté město" Jeruzalém, kde se nacházejí svatá místa všech tří náboženství: křesťanů, Židů i muslimů. Centrem Jeruzaléma je Staré město pod Olivetskou horou, obehnané zdmi s několika branami. V něm najdete Chrám Božího hrobu, Západní zeď neboli Zeď nářků (nejposvátnější místo židovské víry), mnoho křesťanských chrámů a katedrál, muslimskou mešitu Al-Aqsa a Skalní dóm, Chrámovou horu, Olivetskou horu, Gatsemanskou zahradu, hrob krále Davida, čtyři čtvrti (křesťanskou, ortodoxní židovskou, arménskou a muslimskou) a celou řadu dalších památek.
Z Jeruzaléma si lze udělat výlet k Mrtvému moři, na jehož břehu leží Kumrán, kde byly v roce 1947 nalezeny prastaré svitky z biblických dob. Zážitkem je koupel v léčivé vodě Mrtvého moře s vysokým obsahem solí, v níž se proto budete doslova vznášet - utopit se tu nelze. Mrtvé moře je také nejnižším místem na Zemi (leží 408 metrů pod hladinou oceánu).
Nedaleko Eilatu u hranic jižního Izraele s Jordánskem a Egyptem se můžete potápět v Rudém moři na Korálové pláži, navštívit delfinárium a podmořskou observatoř , nebo se tu dokonce za poměrně vysoký poplatek projet vyhlídkovou ponorkou.
Také se odtud lze vydat do pouště Negev, jejímž centrem je město Beerševa se barevným tržištěm. V této poušti najdete mimo jiné i "Město duchů" Avedat (kde se natáčel film Jesus Christ Superstar) a kráter Maktéš Ramon s pozoruhodnými geologickými útvary, součástí Negevské pouště je také národní park Timna.
V severním Izraeli byste neměli vynechat biblický Nazareth (kde prožil Ježíš mládí) s několika kostely a s velkým arabským trhem, Safet s křižáckou citadelou a několika synagogami a Beit Šean s vykopávkami římského amfiteátru.
Město Tiberias, centrum biblické oblasti Galileje, nabízí koupání v Genezaretském jezeře. V blízkosti biblického města Jericha se rozkládá několik vykopávek a Nabi Musa, kde se prý narodil Mojžíš.
Dalším biblickým místem na území palestinské autonomie je městečko Betlém nedaleko Jeruzaléma, kde si lze mimo jiné v Chrámu Božího zrození prohlédnout údajné místo Ježíšova narození a navštívit hrobku Ráchel. Zajímavá stará betlémská čtvrť v pásmu Gaza, obývané Palestinci, je přístupná jen podle momentální politické situace.
Moderní město Tel Aviv je pouze důležitou dopravní křižovatkou, jinak tu toho kromě Muzea židovské diaspory není moc k vidění. Nedaleká Jaffa je zajímavým starým přístavem, městečko Netanya je proslulé svými plážemi. Za návštěvu stojí Isfyia a Daliyat al-Karmel, vesnice kmene Drúzů s velkými barevnými trhy, a Caesarea, vykopávky římského města, později opevněného křižáky. Památky na křížové výpravy najdete i v pevnostním městě Akko s několika muzei a klášterem, kde je také v místní mešitě uložen Prorokův vous.
Zajímavým způsobem poznání izraelského venkova je nedávno otevřená značená pěší trasa napříč celou zemí od severu k jihu, známá jako Izraelská stezka. Začíná ve vesnici Dan u syrských hranic, prochází podél libanonské hranice po hřebeni Naftalských výšin a zdolává nejvyšší izraelskou horu Haré Meron (1208 m). Odtud klesá přírodovědecky zajímavým kaňonem Nahal Ammud ke Genezaretskému jezeru a opět vystupuje na biblickou horu Tabor (562 m). Přes Nazaret vede do pohoří Karmel a na středomořské pobřeží ke zříceninám Caesarey. Kolem Jeruzaléma pak prochází Judskou vysočinou a přes Negevskou poušť doráží do svého cíle ve městě Eilatu na pobřeží Rudého moře. Celková délka Izraelské stezky je 750 kilometrů. V terénu je prý poměrně dobře značena a v případě potřeby není nikde daleko k civilizaci. Bližší informace o této trase včetně map získáte na adrese S.P.N.I., Hashfela St., Tel Aviv, tel. 972 36 88 39 40 nebo Heleni Hamalka St., Jerusalem, tel. 97 22 24 46 05.

Trek net - 14.2. 2001


  Základní údaje 
מדינת ישראל
Medínát Jisra'el
(hebr.)
دولة إسرائيل
Dawlat Isrā'īl (arab.)
Oficiální název: Stát Izrael Státní zřízení pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem Hlavní město: Jeruzalém (31°47'N 35°13'E) Rozloha: Old Israel 20770 km2 (20946 km2) (pevnina: 20330 km2 , voda: 440 km2) Golanské výšiny 1154 km2 (1250 km2) East Jerusalem 70 km2 + West Bank 5860 km2 (pevnina: 5640 km2 , voda: 220 km2) + Gaza 360 km2 (378 km2) = 26990 km2 Délka hranic: 1017 km Délka pobřeží: 273 km Počet obyvatel: 6 780 000 Hustota zalidnění: 285 lidí na km2 Časové Pásmo: GMT + 2 h Administrativní dělení: 6 oblastí s 13 okresy Nezávislost od: 14. května 1948 Měna: nový izraelský šekel (ILS) =100 agorot Státní hymna: Hatikvah MPZ: IL Internetová doména země: .il Telefonní předvolba: +972 Úřední jazyk: arabština, hebrejština Územní členění: 6 oblastí (hebrejských mechuzot): Severní (Nazaret), Haifa, Střední (Ramala), Jeruzalém, Tel Aviv, Jižní (Beer Ševa). Poloha: 34°-36° v. d. a 29°-33° s. š. Využití plochy: 17% orná půda, 7% pastviny, 6% lesy, 70% ostatní Sousedící země: Sýrie, Libanon, Jordánsko, Gaza, Egypt Podnebí je subtropické, v létě suché. Roční srážky 700 – 2 600 mm Průměrné teploty v lednu 7 – 13 °C, v červenci 23 – 30 °C Převládá křovitá vegetace typu macchie, na jihu stepi a pouště. Průměrný věk muže: 29 Průměrný věk ženy: 28 Přirozený přírůstek obyvatel 1,5 % (1994), střední délka života mužů je 75 let, žen 79 let. Hrubý domácí produkt na osobu: 16310$ Procento populace, které je gramotné: 95% Nezaměstnanost: 9 % (1999) Průmyslová odvětví:broušení diamantů, hodinářství, farmacie, výroba ocele, obráběcích strojů, zbraní a zbraňových systémů, munice, elektroniky, chemických produktů, cementu, papíru, obuvi, cigaret, Zemědělství: pěstování pšenice,brambor, ovoce (pomeranče, banány, jablka, olivy, datle, avokády, mango, jahody, melouny), chov skotu, prasat, drůbeže, ovcí, koz Přírodní zdroje: kuchyňská sůl, fosfáty, Nejvyšší hora: Mount Meron - 1.2078 m n. m Nejnižší bod: Mrtvé moře (-400 m) Nejdelší řeka: Jordán (část 252, 420 km) Největší město: Jeruzalém (620.000 obyvatel) Přírodní nebezpečí: písečné bouře, sucha, zemětřesení Železnice v km: 640 Silnice v km: 16281 Přístaviště: Ashdod, Ashqelon, Elat (Eilat), Hadera, Haifa, Tel Aviv-Yafo Vojenská služba: ve věku 18 let Náboženská příslušnost: židé 82%, muslimové 15%, křesťané 0%


OBSAZENÁ ÚZEMÍ
Dílčí autonomie na území západního břehu Jordánu a v pásmu Gazy
Exekutiva: 30 členů a Rada autonomie: 88 přímo volených členů
Prezident: Jásir Arafat (předseda Organizace pro osvobození Palestiny)
Volby do rady autonomie 20. 1. 1966: Fatah 50, nezávislí 38
Uprchlíci v roce 2000: 4,025 milionů, z toho 1 570 200 v Jordánsku, 383 200 v Sýrii, 376 500 v Libanonu, 123 000 v Saúdské Arábii, 90 000 v Iráku, 40 000 v Egyptě, 35 000 v Kuvajtu, 824 600 v Gaze, 582 000 v Západním břehu Jordánu

Západní břeh Jordánu(Judea a Samara)
1967 anektován, 1988 Jordánsko se území formálně zřeklo ve prospěch palestinského státu
Rozloha: 5633 km2, obyvatel: 1 873 476 (1997)
a 154 400 izraelských osídlenců
Jazyk: arabština, hebrejština, angličtina
Náboženství: muslimové 80 %, židé 12 %, křesťané 8 %
Města: Nábulus (100 tis.), Hebron (120 tis.), Tulkarm (34 tis.), Kalkílija (32 tis.), Jattah (31 tis.)

Gaza
Rozloha: 364 km2, z toho 42 km2 rezervováno pro izraelské usedlíky
Obyvatelé (1997): 1 022 207, z toho 963 000 Palestinců,
5700 izraelských osídlenců
Jazyk: arabština, hebrejština, angličtina
Náboženství: muslimové 99 %, křesťané 0,7 %
Města (1997): Gaza (35 tis.), Khán Júnús (123 tis.),
Džabalíja (114 tis.)

Golanské výšiny
Rozloha: 1154 km2
Obyvatelé (1998): 33 000, z toho 16 500 Drúzů, 14 400 izraelských osídlenců. 1981 anektovány

Bezpečnost: policie
V aktivní službě je 20 tisíc policistů, kteří jsou rozděleni do: pořádkové, kriminální, dopravní policie, skupiny zvláštního nasazení (Latam) a pohraniční policie (Magav). Policie podléhá ministerstvu vnitra. Bezpečnost a pořádek pomáhá udržovat také armáda.

Armáda neboli (Cahal)
Obranné vojsko Izraele čítá okolo 150 tisíc vojáků. V případě mobilisace je připraveno nastoupit okolo 600 tisíc vojáků. Armáda se skládá z:pozemních, námořních a leteckých sil, zpravodajské služby Mosad a jednotek domobrany. Délka vojenské služby, která je povinná pro všechny muže (kromě studentů náboženských škol) a svobodné ženy, je 3 roky pro muže a 2 roky pro svobodné ženy.

Jídlo
Věřící Žid používá výhradně čisté (košer) pokrmy. O tom, které přísady jsou povolené, se židovský kuchař dozvídá ze Starého zákona, kde jsou uvedena košer pravidla. "Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky." - proto nesmí přijít maso a mléko dohromady ani v hrnci, ani po jídle v žaludku. Je zakázáno používání krve. Proto se poražené zvíře pověsí hlavou dolů aby vykrvácelo. Vnitřnosti se důkladně prosolí aby, se zbavily krve. Ze savců se mohou používat jen přežvýkavci, sudokopytníci, dále je povolena drůbež a z toho, co žije „ve vodách, v mořích a bystřinách všechno, co má ploutve a šupiny. Je zakázáno jíst velbloudí a vepřové maso stejně jako humry a kraby.


ODPŮRCI SMÍŘENÍ
Palestinské politické skupiny

DFLP - třetí největší frakce v OOP, vůdce Naif Hawatmeh, sídlo Damašek, Gaza, cíle: zničení Izraele, militantní, Arafatovi odpůrci
Fatah (Radikálové) - radikální menšina v Arafatově Fatahu, vůdce Taisir Bardini, sídlo Gaza, Předjordánsko,
cíle: zničení Izraele, zavraždění tzv. kolaborantů
Fatah (Revoluční rada) - militantní odnož Fatahu, vůdce Abú Nodal, sídlo Libanon, Libye, cíle: zničení Izraele, palestinský stát, útoky
PFLP - druhá největší frakce v OOP, vůdce George Habaš, sídlo Sýrie, cíle: marxistické, zničení Izraele, zavraždění Arafata
PLF - roztříštěná skupina OOP, vůdce Abú Abbás, sídlo Bagdád, cíle: zničení Izraele, militantní skupina, Arafatovi odpůrci

Islámsko-fundamentalistické palestinské skupiny
Hamas (Nadšení) - Hlavní odpůrce OOP, vůdce Ahmad Jasín, sídlo Gaza, Západní břeh Jordánu, cíle: zničení Izraele, teroristické útoky
Hizballáh (Strana boha) - roztříštěné skupiny, vůdce Hasan Nasralláh, sídlo jižní Libanon, cíle: zřízení božího státu, zničení Izraele
Islam. fun. sdružení - náboženské sdružení, vůdci duchovní, sídlo Gaza, Západní břeh Jordánu, cíle: zničení Izraele, islamizace Palestinců
Džihád islámí (Islámská svatá válka) - roztříštěné skupiny, vůdce Abdalláh Šámí, sídlo Gaza, jižní Libanon, cíle: zřízení božího státu, zničení Izraele
Odboj věřících - roztříštěné skupiny, vůdce Mustafa Dírání, sídlo východní Libanon, cíle: vyhnání Izraelců z Libanonu, zajetí rukojmích

Židovští extremisté
Guš Emuním (Blok věřících) - ultranacionalistické hnutí osídlenců, vůdce Moše Levinger, sídlo Západní břeh Jordánu, cíle: radikální odpůrci míru, nepoužívají však teroru
Kach (Tak! - založil r. 1974 Rabbi Meir Kahanem - 1990 zavražděn) - ortodoxní roztříštěná skupina, vůdce Baruch Marzel, sídlo Západní břeh Jordánu, cíle: militantní odpůrci míru, v podzemí
Kahane Chai (Kahane žije) - ortodoxní, roztříštěná skupina, vůdce Benjamin Kahane, sídlo Západní břeh Jordánu, cíle: odnož Kachu, militantní odpůrci míru
Lubavičtí Chassidové - ultraortodoxní sekta, vůdce Menachem Šneerson, sídlo Jeruzalém, USA (Šneerson zemřel r. 1994, dosud nemá nástupce), cíle: proti světskému státu, za vysídlení Arabů
Moledet (Vlast) od r. 1992 zastoupen v knessetu třemi poslanci - pravicová extremistická strana, vůdce Rehavam Zeevi, sídlo Jeruzalém, cíle: požadují vysídlení všech Arabů z Palestiny


Portrét země

Izrael je země velká asi jako Morava. Člověk by řekl, že svoji rozlohou je zanedbatelnou kapkou na naší zeměkouli. Přesto se s ním každodenně setkáváme v tisku a televizi jako by se jednalo skoro o nějakou velmoc. To proto, že jeho existence je takříkajíc denně na tapetě a je středem zájmu, obdivu i nevraživosti současného světa. Jeho poloha i fungování na Blízkém východě uprostřed arabského světa jsou jedinečné a jeho snaha žít je ojediněle vytrvalá a bojovná. Snad proto každý z nás, ať už zemi navštívil nebo ne, má o ní povědomí a nemusí zrovna mít prostudované prospekty cestovních kanceláří, které nabídnou nejdříve pláže a slunce a teprve potom, že se jedná o zaslíbenou zemi židů, zemi mléka a medu. Izrael po více jak padesátileté historii už nechce být časovanou bombou v srdci Blízkého východu, ale přesto jí zůstává a nikdo neví jak dlouho tomu tak ještě bude. Zde se narodil Ježíš, zde jsou signifikantní kořeny nám odkázaného dědictví, Izrael je všechno toto a přece ještě něco daleko víc. Z teritoriálního hlediska se Američané dívají s úšklebkem na velikost státu New Jersey a Izrael není větší. Pro Australany je Tasmánie, která je dokonce dvakrát větší, jednolitým solitérem jedinečné přírody, kterou na celém australském kontinentě nenajdete. Izrael jak je malý, tak je naopak různorodý. New Jersey je jenom pěkně udržovaný park a Tasmánie extravagantní ostrov bujaré přírody. Izrael je ale zemí neuvěřitelných kontrastů, od sněhem pokrytých vrcholků a cedrového lesa až k žárem spalovaným pouštím a subtropickým údolím. Dopoledne můžete lyžovat na svazích Mount Hermonu a odpoledne se můžete vykoupat v Mrtvém moři a kochat se pestrobarevnými korály. Díky své poloze mezi Afrikou a Asií a blízko Evropy, maličké území Izraele často hrálo roli jakési otáčivé páky v historii. Kdysi to byla římská provincie, jindy opevněná bašta křižáků, pak doména egyptských Mameluků a ještě později otomanských Turků a konečně britský protektorát. Zde se pohyboval řecký mýtický hrdina Perseus, zde se nacházela bájná biblická krajina Sába, zde kráčel Alexandr Veliký, Kleopatra, Richard Lví srdce, Salahudin i Napoleon. K tomuto seznamu patří Abrahám, Mojžíš, Ježíš a také Mohamed. Říkáme-li Izrael, mnohý z nás si vybaví i palestinská území západně od řeky Jordán a Gazu. Zde všude se nacházejí historické monumenty, velké i malé, ve kterých je vetkána velká a důležitá část historie lidstva. Z vykopávek archeologů lze dovodit stopy člověka staré 500.000 let. Na jedné straně tedy máme co do činění s kolébkou lidstva, na druhé straně pozorujeme teprve padesátiletou a stále se vyvíjející společnost dramaticky nabírající židovské imigranty z celého světa, v poslední době především z bývalého Sovětského svazu. Spojuje je jednotná židovská víra, která odolala všem historickým pogromům i holocaustu. V současné době obtížně vzdoruje sebevražedným atentátům palestinských fanatiků, které snad jednou přestanou a do země jako předtím budou znovu proudit davy zvědavých turistů z celého světa. Na zemi si totiž dělají nárok i Palestinci, kteří významnou měrou se podílejí na kulturně-historickém obrazu země. S takovou směsicí lidí a s tak zamotanou historií a vlastně nedokončenou přítomností lze těžko očekávat vždy pořádek, mír a pohodu. Proto svět je nucen se zajímat o Izrael jako o přetrvávající ohnisko napětí. Nebýt posledních událostí, můžete zemí cestovat bezpečně a můžete si být jisti tím, že zde jako málokde jinde na světě budete do sebe vstřebávat podivuhodnou různorodost historie a kultur. Můžete večeřet v beduinském stanu a pozorovat přitom plíživý západ slunce nad pouští a zrovna tak přes den můžete při potápění v Rudém moři vychutnávat tajemný a barevný podmořský svět. Čekají na vás skvělé bary v Eilatu, Tel Avivu a Jeruzalému a můžete se také seznámit se zajímavým společenstvím kibuců a budete překvapeni pitoreskností a výběrem palestinských suvenýrů jakož i pohostinností zdejších obyvatel. Nejdůležitější je sem přijet bez předsudků. Zde se na konečném míru ještě pracuje a celý svět to se zaujetím sleduje.

Kdy je nejlepší do Izraele jet?
Izraelské klima a podmínky v zemi nejsou tak extrémní, abychom tam kdykoli nemohli vyjet bez problému i když vrcholné léto v Negevské poušti a Eilatu nás svými vedry může trochu potrápit. Jen na to bychom měli být připraveni. Návštěvu vždy můžeme zkombinovat se dvěma nejatraktivnějšími místy Blízkého východu tj. s egyptskými pyramidami a skalními chrámy v jordánské Petře. Výhodou v zimě je to, že ceny ubytování jsou nižší, v Jeruzalémě však může být chladněji a může pršet, ale v Eilatu bude krásně a na koupání. O Velikonocích se Jeruzalém a Betlém zaplňují křesťanskými poutníky, počasí je skvělé, ale ceny začínají stoupat. Na říjen připadá řada židovských svátků, proto často bývá zavřeno v obchodech i muzeích a doprava z tohoto důvodu funguje nepravidelně. Říjnu je proto lepší se vyhnout. Před cestou do Svaté země tedy raději nahlédneme do kalendáře, v němž jsou vedle křesťanských svátků značeny i svátky židovské, které na naše rozhodnutí mohou mít vliv. Kromě obvyklého poznání atraktivních památek, moře a přírody jako takové se do Izraele můžeme vypravit i na různé kulturní a společenské akce, které mívají svůj kalendář. Dalším zpestřením mohou být atraktivní sportovní a turistické aktivity a ti mladší z nás s budou třeba chtít dobrovolně pracovat v kibucu nebo mošavu.

Pavel Soukup

___________ Site Index ________print________  CO TY NA TO?   vyjádřete se v sekci FORUM ! _____