Drahý Světe!
Zdá se, že je těžké Ti vyhovět. Rozumím, vadíme Ti, my tady v Izraeli. Nejen to, zdá se, že Ti vadíme hodně, že jsi zcela rozčilen a také pln hněvu. A navíc, zdá se to každých několik let.

Rabbi Meir Kahane Dnes jsou to represe vůči palestincům, včera to byl Libanon, předtím bombardování jaderného reaktoru v Bagdádu, předtím Jomkipurová válka...

Zdá se, že Židé, kteří vyhrávají a proto žijí, Ti vadí úplně nejvíc. Samozřejmě, drahý Světe, vadili jsme Ti dávno před vznikem Izraele. Vadili jsme Němcům, kteří zvolili nějakého Hitlera, Rakušanům vítajícím jeho příjezd do Vídně a celé řadě dalších národů - Polákům, Slovákům, Litevcům, Ukrajincům, Rusům, Maďarům, Rumunům...

A jdeme-li dále do historie, vadili jsme Ti vždycky. Vadili jsme Chmelnického kozákům, kteří nás v letech 1648 - 1649 desetitisíce zmasakrovali; křižákům, kteří na nás na své cestě k osvobození Svaté země byli tak rozzlobení, že nás vyvraždili nesčíslné množství. Po staletí jsme vadili římskokatolické církvi, která svůj vztah k nám vyjádřila inkvizicí. A vadili jsme i jejímu arcinepříteli Martinu Lutherovi, který svým voláním po vypalování synagog i s věřícími projevoval vřelého ekumenického ducha křesťanství.

Tolik nám vadilo Ti vadit, drahý Světe, že jsme se rozhodli Tě opustit a založit si židovský stát. Když jsme totiž žili obklopeni Vámi jako cizinci, vadili jsme Vám, rozčilovali jsme Vás a iritovali. Co jste mohli chtít více, než abychom Vás opustili a vyhověli Vám, abyste nás mohli mít rádi! A tak jsme se rozhodli jít domů - do té země, ze které jsme byli o 1900 let dříve vyhnáni Římem, kterému jsme očividně vadili také. Přesto, drahý Světe, je těžké Ti vyhovět. Opustili jsme Tebe a Tvoje pogromy, inkvizici, křižáky a holocausty, abychom mohli žít sami ve vlastním malém státě, a vadíme Ti dál.

Vadíme Ti, protože utlačujeme palestince. Zlobíš se, že se nechceme vzdát území získaných v roce 1967, která jsou očividným klíčem k míru na Blízkém východě. Moskvě to vadí, Washingtonu také a slušným, umírněným Egypťanům rovněž.

Zkus si, drahý Světe, představit reakci běžného izraelského Žida. V letech 1920, 1921 a 1929 neexistovala žádná území dobytá v roce 1967, jež by byla překážkou míru mezi Židy a Araby. Navíc neexistoval žádný židovský stát, jenž by mohl někomu vadit. Přesto, ti samí "utlačovaní" palestinci povraždili stovky Židů v Jeruzalémě, Jaffě, Safedu a Hebronu. Tam bylo v roce 1929 zmasakrováno 67 Židů za jediný den.

Drahý Světe, proč Arabové - tedy palestinci - zmasakrovali 67 Židů jediného dne roku 1929? Mohl to být projev jejich hněvu nad izraelskou agresí z roku 1967? A proč bylo 510 židovských mužů, žen a dětí povražděno během arabských nepokojů v letech 1936 - 1939? Bylo to pro arabské zklamání z roku 1967? A když jsi, Světe, zveřejnil plán OSN na rozdělení Palestiny v roce 1947, na jehož základě měl vzniknout po boku malého Izraele palestinský stát a arabské státy křičely a vyhlásily mu válku, ve které zahynulo 6000 Židů - i tehdy vadila izraelská agrese z roku 1967? A jen tak mimochodem, Světe, proč Ti to nevadilo tenkrát? Proč jsi tenkrát nekřičel? palestinci, kteří dnes zabíjejí Židy výbušninami, zápalnými bombami a kameny jsou částečně ti samí lidé, kteří v době, kdy měli všechna území, která dnes požadují pro svůj stát, chtěli zahnat židovský stát do moře. Stejné excitované obličeje, stejná nenávist, stejné volání "idbah-al-jahud" - "Vyvražděte Židy", které slyšíme dnes, to jsme viděli a slyšeli už tehdy. Stejní lidé, stejný sen - zničení Izraele. Co se jim nepodařilo včera, o tom sní dnes. Ale my je nesmíme "utlačovat."

Drahý Světe, přihlížel jsi Holocaustu a přihlížel jsi v roce 1948, kdy sedm států vedlo válku, kterou Arabská liga hrdě přirovnávala k masakrům Mongolů. Přihlížel jsi v roce 1967, kdy Násir, bouřlivě podporován zdivočelými davy ve všech arabských hlavních městech, volal po zahnání Židů do moře. A pokud bude Izrael na pokraji zkázy, budeš přihlížet i zítra. A protože víme, že právě toto je každodenním snem palestinců, uděláme vše pro to, abychom přežili ve vlastní zemi. Pokud je Ti toto na obtíž, drahý Světe, dobrá - vzpomeň si, kolikrát v minulosti jsi byl na obtíž nám.

V každém případě, drahý Světe, pokud jsme Ti na obtíž, zde je jeden izraelský Žid, kterému už nic na světě nemůže být více jedno.

Napsáno před dvaceti lety rabínem Meirem Kahanem, zakladatelem JDL


V těchto dnech vzpomínáme na smutné výročí, kdy byl palestinskými dvounožci ze smečky "Mučedníků od Al-Aksá" zavražděn syn rabbiho Kahana, Benjamin Kahane se svou manželkou a jejich pěti dětmi (31.12.2000). Vzpomente prosím na něho i Vy.

Nillbert,1.1.2005

___________ na Hlavní stránku _______print_______  CO TY NA TO?   vyjádřete se v sekci FORUM ! _____